Příběh Frýdecké Madony se začal psát v první polovině osmnáctého století, kdy byla na tomto místě vztyčena kamenná socha Panny Marie. Nikdo tehdy netušil, jak mocně toto prosté lidské dílo přitáhne nebeskou milost. Lidé, kteří přicházeli z blízka i z daleka, začali zakoušet zvláštní atmosféru pokoje, která toto místo obklopovala. Brzy se však začaly dít věci, které přesahovaly lidské chápání. Prvním velkým znamením, které roznítilo srdce věřících, byl neobvyklý úkaz, kdy kolem hlavy sochy začala zářit tajemná nebeská záře. Světlo, které nevycházelo z žádného pozemského zdroje, jako by všem oznamovalo, že Matka Boží si toto místo vyvolila za svůj pozemský domov.
Zprávy o zázračném světle se šířily jako lavina a k Frýdku začaly proudit davy trpících. Přicházeli ti, které tížily nemoci těla, lidé slepí, chromí i ti, jejichž duše byly zraněny hříchem a beznadějí. Kroniky z té doby vyprávějí dojemné příběhy o uzdravení, která se zde odehrála. Matky sem přinášely své nemocné děti, chromí odcházeli bez svých berlí a ti, kteří ztratili zrak, opět spatřili krásu Božího stvoření. Frýdek se stal místem, kde nebe mluvilo skrze uzdravení a kde se lidská slabost potkávala s Boží všemohoucností. Když byl později nad původním místem vztyčen monumentální chrám Navštívení Panny Marie, stal se z něj opravdový dům milosrdenství, kterému se dodnes přezdívá „Slezská Lurdy“.
Lidé sem nepřicházeli a nepřicházejí jen pro zázračné uzdravení těla, které je sice velkým darem, ale ne tím největším. Tím nejhlubším dotekem, který zde poutníci prožívají, je uzdravení srdce. V náruči Frýdecké Matky Boží nacházejí lidé sílu odpustit, odvahu nést své každodenní kříže a naději, že žádná lidská bolest není zapomenuta. Maria zde tiše ukazuje na svého Syna a šeptá každému příchozímu, že láska má poslední slovo nad jakýmkoli utrpením.
I dnes, v kráse májových dnů, nás Frýdecká Panna Maria zve, abychom k ní přišli se vším, co nás bolí a tíží. Její mateřský pohled zůstává stále stejně laskavý a její náruč otevřená pro každého, kdo hledá útočiště před bouřemi života. Zde, kde se nebe tak hmatatelně dotklo naší země, smíme odložit své starosti a uvěřit, že zázraky se dějí i v našich vlastních životech, pokud se s důvěrou odevzdáme do jejích rukou.
Závěrečná modlitba: Panno Maria Frýdecká, Matko milosrdenství a uzdravení nemocných, přicházíme k tobě v tomto májovém čase s otevřenými srdci. Ty jsi toto místo posvětila svou přítomností a po staletí jsi utírala slzy všem, kdo k tobě přicházeli s vírou a nadějí. Shlédni na nás, na naše rodiny i na celou naši zemi. Přinášíme ti své slabosti, své nemoci, zranění duše i těla a prosíme tě o tvou mateřskou přímluvu u tvého Syna, Ježíše Krista. Vypros nám dar zdraví, ale především dar hlubokého vnitřního pokoje a živé víry. Uzdrav naše vztahy, naplň naše domovy láskou a nauč nás důvěřovat Bohu tak, jako jsi důvěřovala ty. Buď naší ochranou v dobách zkoušek a doveď nás všechny jednou do nebeského království, kde se budeme věčně radovat z Boží blízkosti. Amen.